Obecné informace
Úvodní stránka
O autorovi
Údaje o stanici
Aktualizace webu
Historie měření
Metodika měření
Aktuální počasí v ČR
Výstrahy ČR / Evropa
Důležité odkazy

Datové výstupy
ONLINE DATA - WDL
ONLINE - Wunderground
Graf - teplota / vlhkost
Graf - vítr / směr větru
Graf - tlak vzduchu
Meteo aktuality 2017
Konvektivní jevy / bouřky
Měření 2017
Měření 1996 - 2017
Měření 1990 - 1995
Průměrné hodnoty
Staniční rekordy
Extrémní hodnoty
Klimatické charakteristiky
Ostatní data
Fotogalerie
Videogalerie

 















 

 

Metodika použitá při měření a pozorování na stanici

Teplota vzduchu

Odečet teploty vzduchu se provádí každý den v klimatologických termínech, tedy vždy v 7:00, 14:00 a 21:00 SEČ (resp. 8:00, 15:00 a 22:00 SELČ). Naměřená teplota se uvádí v Celsiových stupních (°C).
Z naměřených hodnot se pak váženým průměrem (7 + 14 + 2*21)/4 určuje průměrná denní teplota.

Elektronická meteostanice provádí měření teploty nepřetržitě a zapisuje ji každou minutu.

Průměrná měsíční teplota se stanovuje jako průměr všech průměrných denních teplot v daném měsíci.
Dále se ještě určuje průměrná měsíční teplota ve 14:00 (resp. 15:00), a to jako průměr všech naměřených teplot ve 14 hodin za celý měsíc.

Maximální a minimální dosažená teploty vzduchu jsou uváděny vždy za dobu trvání kalendářního dne (0:00 - 23:59)

Tlak vzduchu

Odečet tlaku vzduchu probíhá každý den ve 14:00 SEČ, resp. 15:00 SELČ.
Tlak vzduchu se uvádí v hektopascalech (hPa).

Elektronická meteostanice provádí měření tlaku vzduchu nepřetržitě a zapisuje ji každou minutu.

Barometr je seřízen tak, že ukazuje tlak vzduchu již přibližně přepočtený na hladinu moře. Tlak vzduchu v datových výstupech z měření je tedy již uváděn ve formě přepočtu pro snažší srovnání např. s údaji v médiích

Oblačnost

Sledování se provádí průběžně po celý den a zaznamenává se v dni následujícím.
Pro vyjádření množství oblačnosti se používá "osminové" stupnice:

  • jasno 0 až 1

  • skoro jasno 2

  • polojasno 3 a 4

  • oblačno 5 až 6

  • skoro zataženo 7

  • zataženo 8

Celkově se pak bere v potaz převažující oblačnost během dne

Srážky

Srážky se zaznamenávají pomocí elektronického vahadlového srážkoměru, jenž se odečítá vždy o půlnoci místního času. Udává se tedy součet srážek mezi půlnocí předchozího dne a půlnocí dne aktuálního.

V zimním období se používá standardní (dle ČHMÚ) plechový srážkoměr s rozlišením 0,1 mm.

Srážky se rozlišují podle skupenství na:

  • sněhové – sníh a sněhové krupky

  • dešťové – déšť a mrholení

  • smíšené – déšť se sněhem,  mrznoucí déšť a mrholení

  • kroupy

Sníh

Pokud se vyskytuje sněhová pokrývka, měří se v zimním období (1.11. až 30.4.) každý den okolo 7:00 pomocí  50 cm pravítka v místech, kde lze předpokládat, že sněhová pokrývka není porušena vnějšími vlivy (větrem, teplem z budov, antropogenní činností, zvířaty) a uvádí se v centimetrech (cm). Je-li sněhová pokrývka vyšší než 50 cm, k měření se používá dřevěná lať se stupnicí po 10 cm.

Za nesouvislou se sněhová pokrývka pokládá tehdy, roztaje-li sníh samovolně v blízkém okolí na místech neovlivněných lidskou činností.

Vítr

Směr a rychlost větru se určuje pomocí miskového anemometru na elektronické meteostanici nepřetržitě. V tabulkách se uvádí hodnota rychlosti největšího nárazu větru (a jeho směr) v průběhu kalendářního dne.

Rychlost nárazů větru se uvádí v metrech za sekundu (m/s), směr zkratkami pro světové strany (v češtině). 

Bouřky

Jsou sledovány samostatně a s podrobnějším rozborem.
Od února 2002 se zjišťují tyto charakteristiky:

  • datum výskytu a pořadí dne s bouřkou v roce

  • počet bouřkových jader ve dni s výskytem alespoň jedné bouřky

  • intenzita, případně celkové množství spadlých srážek, typ srážek

  • rychlost a převažující směr větru

  • vizuální a zvukové projevy elektrometeorů, četnost jejich výskytu

  • přiblížení bouřkového jádra (v km)

  • směr pohybu bouřkového jádra

  • čas nejsilnějších projevů

  • jiné jevy (kroupy, atypická oblačnost, fotometeory)

  • mapové podklady - radar, CELDN

Jiné jevy

Dále se zaznamenávají jiné jevy, jako fotometeory, halové jevy, horizontální srážky a jiné. Provádí se též záznam fenologických jevů (vliv počasí a klimatu na faunu a flóru), tedy začátek a konec vegetační doby specifických plodin, dobu jejich květu, průběh zemědělských prací v závislosti na počasí, jiné vlivy klimatu na člověka - kalamity.

Zpět na začátek
 

© Tomáš Prouza 2003 - 2017, optimalizováno pro FF 50,  rozlišení 1280 x 1024